Tlaxcala

Ráno v haciendě netekla voda. Snídaně byla u Eduarda. Po snídani nás mírně přeplněný mikrobus odvezl do města na úřad sociálního zabezpečení, kde jsme měli strávit celý den (ÚSZ - práce tatínka Bětky a Káti). Po cestě jsme se ještě zastavili na místní poště, nakoupit známky a poslat pohledy.

Šatnu  na ÚSZ  jsme měli v posilovně. Podrobili jsme se krátké zkoušce, kde se natrénovaly Ohně a Pijácké, a pak hurá do plaveckého bazénu.

Na oběd nás zavedli do nedaleké restaurace (předkrm-ryzoto, hlavní jídlo-kuře plněné houbami a těstovinový salát). Zbylý čas před vystoupení jsme využili na „shopping“

v obchodním domě Soriana (nákup kufrů a cestovních tašek na dárky z Mexika).

Začátek vystoupení se posunul o 15 min.(nic výjimečného, čekalo se až dorazí nějací diváci.)

Na večeři jsme se vrátili do rodin. Eduardo vzal svou rodinu a obyvatele haciendy do typicky mexické restaurace (tortila, gyros + polévka „udělej si sám“).

Noční návrat na haciendu přinesl drobné překvapení. Oproti ránu už sice voda tekla, ale za to byla všude. Někdo zapomněl vypnout kohoutek, a tak se podařilo vyplavit kuchyň, předsíň, jídelnu a obývák. Průšvih! Všem obyvatelům haciendy bylo strženo 300 bodů.

Martina Hůlová